Strážné 2008:))

Tak to bylo ono. Ulila jsem ze týden ze školy. Konečně zase jednou si vyrazím na hory. Sice jen s taťkou a jeho známejma z práce ale co... sice ve mě představa týdne s neustále ožralým Petrem, neznámým Frantou, tátovým šéfem Pavlem a jeho dětma a manželkama nevyvolávala vlnu těšení, ale já si tam jela zalyžovat. Jaké bylo moje překvapení, když jsem hned první dne po návštěvě hospody zjistila, že ten týden bude zajímavej.:)Hned v neděli jsem sice byla naštvaná když mě táta zapomněl na sjezdovce a vzal moje boty a já šla v lyžákách kilometr do kopce k chatě. No samo že byli v hospodě:)) ale tak jsem si pak zvykla na ty věčerní opíjecí akce:) ale já se nedala:)
Lyžování bylo úžasný. Dvě sjezdovky u chaty a taky jsme byli v Herlíkovicích(představte si, že jsem viděla ten úžasný hotel Eden:-D i naší úžasnou sjezdovku se skvělejma tyčema, neříká ti to něco Werunko?:)) A poslední den- Černá Hora.. skvěle jsem si zalyžovala a ještě jsem jelo bezvadnou lanovkou:)... a teď to nejlepší......
UČILA JSEM SE NA SNOWBOARDU!!! Ano ano ano, taky jsem nevěřila tomu, když jsem si upínala nohy na jedno prkno.. já , zrytej lyžař, ale co.. zkusit se má všechno. Aspoň že můj instruktor byl moc milej, mladej a sympatickej Honza, co moc nemluvil a furt mi nabízel bonbony:-P První pocit, když jsem se s jeho pomocí vyhrabala na nohy bylo jako bych měla hned zas spadnout.. a taky že jo:-D chudák, ted se udřel, já se totiž nenaučila vstát:-D Dvě hodiny jsme jezdili spolu protože sama jsem se bála:-D když se mě pokusil pustit já nic:-D tak zjistil že to asi nebude tak jednoduchý. První dvě hodiny byli děsný, tak jsem další dvě odložila na další den odpoledne a taky bylo děsný vedro. Druhý den už to šlo.. jela jsem sama a udělala jsem.. pozor.. oblouček:-D a dobrovolně a uvědoměle, do tý doby jsem je dělala nevědomky:-D No nakonec to se mnou přežil ikdyž jsme se jednou pěkně vyflákali(tolikrát jako se mnou asi nespadl hodně dlouho:-D) Nakonec mě roztomile poplácal po rameni a popřál hodně štěstí:-P a pak jsem při vyhodnocování celýho týdne na chatě dostala diplom za statečnost:-D
Další kapitolou jsou děti: těch tam bylo.. radši jsem to nepočítala:-D nejstarší bylo 12 a jinak samý malinký, ale některý jezdili líp než já:-D Ale byli úžasný, hlavně šestiletá Natálka, co bydlela s náma.. třeba přišla s vážnou tváří a řekla: maminko nezlob se na mě, jestli budu nepříjemná, ale jsem hrozně unavená:-D my byli mrtvý smíchy:-D hrozně mi připomínala mě, když jsem byla malá:-D a nejlepší je, že ty malí děti se nebojí nic říct narovinu:-D třeba pětiletá anička: řekla petrovi, kterej si vzal šátek, že vypadá jak úchyl:-D já se začla smát a chrochtat a od tý doby mě anička napodobovala:-D tak aspon něco jsem ji naučila ne?:-DNebo 3 letý Fanda: má rád růžovou a voňavky:-D jeho táta říká o budoucnosti svých synů: Vojta bude truhlář a Fanda bukvice:-D.. ale třeba z toho vyroste:-D Taky jsme měla spoustu akcí: orienťák(s pohádkovejma stanovaštěma, táta byl červená karkulka a já vlk:-D), karneval, discotéku.. no děti se nenudili:-D ani já ne:-D....13.....a stejně jsem byla nejstarší:-P
Poslední den byl hektickej, ani jsem se se všema nerozloučila.. ale vím jistě, že příští rok se zase s tátou připojíme k plánované cestě na Slovensko:).
No a ted jsem náročně vybalila věci a stihla si zdřímnout. A zítra zas začne každotýdenní učení..
Ale jsem si jistá, že tyhle zážitky, ze mě jen tak nevyprchají:)
Mějte se kráááááááásně prďolové:) paaa